Historie a památky

5.Historie a památky

Historické centrum Mikulova bylo v roce 1952 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Pozornost zasluhují kanovnické domy, radnice, kašna se sochou Pomony, barokní trojiční sloup – sousoší Nejsvětější Trojce či piaristy vybudovaný komplex budov gymnázia z roku 1631. Na náměstí nelze přehlédnout renezanční sgrafitový dům U Rytířů, který vznikl po požáru v roce 1561 spojením několika gotických domů, a Dietrichsteinskou hrobku – původní kostel sv. Anny z roku 1623 později přestavěný na rodinnou hrobku – ve které spočívá 45 rakví.

Nejzajímavější místa Mikulova – Dominantou města je barokní zámek dnešní sídlo Regionálního muzea v Mikulově, kde naleznete tyto okruhy expozic: historie (např. v Galerii Dietrichsteinů se dozvíte o historii zámku, města a rodu Dietrichsteinů – expozice je nyní rozšířena o pohřební šaty „vlasaté“ Markéty ze 17. století). Vinařství (např. unikátní obří sud, vinařské lisy a sudy z 18. A 19. Století). Výtvarné umění (např. galerijní expozice MVS „dílna“ nabízí sbírku současného moderního umění). Archeologie (např. archeologická expozice o obyvatelích a dobyvatelích jižní Moravy na počátku letopočtu Římané a Germáni v kraji pod Pálavou).

Zajímavými církevními stavbami jsou kostel sv. Jana Křtitele, který je díky monumentální nástropní fresce ztvárněné Františkem Maulbertschem považován za jeden z evropských skvostů pozdního baroka, a pravoslavný kostel sv. Mikuláše, původně německý evangelický kostel z roku 1903, který nyní spravuje pravoslavná církev. V kostele sv. Václava se čtyřpatrovou renezanční věží je umístěna v lobkovické kryptě kostnice.

Svatý kopeček je spolu se zámkem a Kozím hrádkem (dřívější sklad munice „prachárna“) jednou ze tří neodmyslitelných dominant Mikulova. Je přírodní i kulturní pamětihodností zároveň. Na vršku se nachází poutní kostel sv. Šebestiána, zvonice a kaple křížové cesty s raně barokní výzdobou, Již tradiční se stala Mariánská pout, během nichž poutníci vynášejí na Svatý kopeček Černou madonu loretánskou. Krásný výhled na město a okolí se skýtá z Kozího Hrádku, původně obranné věže, která od 16. Století střežila severní přístup do města a posilovala jeho obranyschopnost.

Židovská čtvrt (dnešní Husova ulice) – na zhruba kilometrové trase Naučné stezky židovskou čtvrtí je označeno a podrobně popsáno třináct domů v bývalém židovském ghettu. Součástí naučné stezky je i synagoga, která pochází z roku 1550, kdy v Mikulově působil rabi Löw. Nyní je zde umístěna expozice věnovaná moravským Židům. Součástí trasy je i proslulý židovský hřbitov, který patří k největším a nejvýznamnějším v České republice. Dochovalo se zde 4000 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný je čtyři sta let starý. Nejvíce navštěvovaný je rabínský vršek, kde jsou pohřbeni významné židovské osobnosti.

Pamětihodnosti v okolí – zřícenina Dívčích hradů (též Děviček ) je jednou z nejvýraznějších dominant Pálavy. Nachází se na nádhernou vinařskou obec Pavlov na severním výběžku vrcholu Děvína. Na vrcholku Pálavy rovněž naleznete zříceninu hradu Sirotčí hrádek.

Devatenáct památkově chráněných sklepních domů tvoří část vesnice Pavlov - nejkrásnější vinařské památkově chráněné rezervace, do které patří také barokní kostel, hřbitov a řada selských gruntů z 18. století.

Oblast kolem Dolních Věstonic patří k nejvýznamnějším sídlištním aglomeracím starší doby kamenné v Evropě. Nachází se zde archeologická expozice věnovaná době lovců mamutů. Obec proslavila paleontologická soška Věstonická Venuše, objevená v roce 1925 na severním úpatí Děvína.

Nad oblíbeným rekreačním areálem Pasohlávky byly objeveny stopy po římském vojenském ležení z doby vlády římského císaře Marka Aurelia s množstvím zděných staveb. Nálezy z lokality Hradisko, kde pobýval vojenský tábor X. římské legie, jsou shromážděny v archeologické expozici Římané na Mušově. Z významného středověkého městečka Mušov zbyl jen kostelík sv. Linharta na malém ostrůvku uprostřed Střední novomlýnské nádrže.

Lednicko-valtický areál je považován za nejrozsáhlejší celek komponované krajiny v Evropě a je unikátním spojením přírodní a architektonické krásy. Dvě nejdůležitější ohniska areálu jsou zámky Valtice a Lednice propojené hlavní alejí a parkem. Plochu téměř 200čtverečních kilometru tvoří soustava rybníků, lesy, romantické zámky s tzv. salety, drobnějšími okrasnými parkovými stavbami. Celkový ráz areálu dotváří promyšlený výběr a rozmístění exotických dřevin. V roce 1992 byl celý areál vyhlášen krajinnou památkovou zónu a v roce 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

V Lednicko-valtickém areálu se nacházejí tyto památky:

Minaret – rozhledna v maurském stylu o výšce 62 m s nádherným výhledem do parku a okolí.

Rybniční zámeček, Lovecký zámeček, Kaple sv. Huberta – pseudogotická kaple z roku 1855 z pískovcových kvádrů.

Zámek Lednice – romantický zámek uprostřed pečlivě udržovaných zahrad a přírodního parku po: složitém vývoji se dochovala poslední přestavba v novogotickém stylu z let 1846-1858.

Janův hrad (Janohrad) – jednopatrová romantická zřícenina hradu. Nový dvůr, Belvedere – klasicistní zámeček z roku 1818. Kolonáda zvaná Reisna – postavená podle vzoru schönbrunnské kolonády ve Vídni. Apollonův chrám – pochází z let 1817-1819 a byl pojmenován podle řeckého boha Apollona. Obelisk – postaven v roce 1798 na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem. Lány, Chrám Tří Grácie – klasicistní kryté sloupořadí z roku 1826. Randezvous – romantická stavba Dianina chrámu.

Zámek Valtice – současnou barokní stavbu zahájil koncem 17. Století Karel Eusebius z Lichtenštejna: Valtice se staly hlavním rodovým sídlem. Hraniční zámeček – klasicistní stavba z let 1826-1827 postavená na čáře, rozdělující historická území Moravy a Dolního Rakouska. Pohansko – empírový lovecký zámeček.