Odkazy

Hřbitov je mimořádně cenný nejen pro svoje stáří (založen v 15. století) ale i pro počet náhrobků renesančního, barokního a klasicistního typu, který se pohybuje kolem 4000.

Okružní naučná stezka Turold ukazuje pestrost CHKO Pálava. Začíná v lomu Turold na severní straně Mikulova. I přes relativně krátkou celkovou délku se dozví návštěvník na 8-mi tabulích vše podstatné o přírodě a historii Pálavy. V jurských vápencích na dně lomu můžete najít i zkameněliny měkkýšů, ramenonožců a korálů.

Mikulov byl duchovním, kulturním i politickým centrem moravských Židů. Jejich osídlení v této oblasti spadá již do 14. století. Od poloviny 16. století do roku 1851 dokonce byl sídlem moravských zemských rabínů. Z původní rozlohy židovské čtvrti o rozloze 13,5 ha se nám do dnešní doby dochovala 90 domů včetně židovské školy a starobince. Z původních 12 svatyní zde je dnes již pouze Horní synagoga z roku 1550 sloužící jako muzeum a části dvou dalších.

Jeskyně Na Turoldu byla veřejnosti přístupná v letech 1958-1967 a v roce 2004 se dočkala svého opětovného otevření. Na výzdobu jeskyně působily kromě vody především tektonické pohyby na zlomech a řícení. Vápenec je rozpukán řadou dutin a puklinek, které jsou vyplněny jehličkovitými krystaly kalcitu a aragonitu a vytvářejí tak jedinečné útvary. V jeskyni žije ohrožený druh netopýra vrápenec malý.

Zdaleka viditelnou dominantou Mikulova je renesanční, barokně přestavěný zámek. Historické jádro města tvoří výstavné renesanční a barokní měšťanské domy. Náměstí zdobí barokní sloup Nejsvětější Trojice. Piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele je nejstarší v Čechách (založen 1631). Pozdně gotický farní kostel sv. Václava vznikl na základech původně románského kostela. Na místě loretánského kostela, zničeného požárem, stojí od roku 1844 Dietrichsteinská hrobka. Synagoga a středověký židovský hřbitov napovídají, kde stávalo židovské ghetto.

Dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená zejména v 1.patře střílnami, vybudovaná v 15. století. Dnes je možné z této bývalé dělostřelecké tvrze pohlédnout na celý městský areál.

Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově obsahuje na kilometrové trase celkem 13 zastavení s informačními tabulemi. Označeno a podrobně popsáno je třináct domů v bývalém židovském ghettu. Trasa naučné stezky vede centrem města a je napojena na pěší turistické trasy (červená a modrá) a cyklotrasu č. 5044.

Proboštský kostel na jehož místě stála původně románská stavba. Původně gotická věž byla později přestavěna v renesančním stylu a pod presbytářem byla vybudována krypta. V kostele se nacházejí varhany z roku 1771 od mistra Jana Výmoly.

Původně hrad ze zač. 13. stol. později přestavěn na renesanční zámek, po požáru v r. 1719 upraven barokně. Na konci 2. svět. války vyhořel. Péčí Spolku pro obnovu zámku byla započata obnova. Podle projektů a pod vedením architekta O. Oplatka byla obnovená budova předána v roce 1959 k užívání okresnímu muzeu.

Bývalý kostel sv. Anny (vůbec první loretánský kostel v českých zemích). Po požáru byl kostel přestavěn na rodinnou hrobku, v níž se dodnes nachází 45 rakví s ostatky Dietrichsteinů.

Středně náročná naučná stezka vycházející z parkoviště nad Komerční bankou v Mikulově seznamuje na 17-ti informačních tabulích s místní historií vinařství a během procházení lze využít možnosti degustace vína.

Tento sklep s více než třísetletou historií má nejen okouzlující atmosféru, ale nabízí i optimální podmínky pro zrání vín. Temné a zároveň příjemně tajemné prostory dýchají stálou teplotou a vlhkostí vzduchu.

Nad městem, na vysokém vápencovém vrchu zvaném Kopeček, stojí barokní kaple na půdorysu řeckého kříže z roku 1679 a Kalvárie s křížovou cestou překonávající převýšení 110m. Poblíž je i kaple Božího hrobu a zvonice se zvonem vážícím 4300 kg. Tradiční každoroční poutě se nepřerušeně konají od roku 1622.

Kostel je součástí areálu piaristického gymnázia. Rozměrná nástropní freska s výjevy ze života sv. Jana Křtitele. Autorem díla, vytvořeného v polovině 18. století, je František Antonín Maulbertsch.

Postaven na přelomu 19. a 20. století jako původně německý evangelický kostel. Ornamentální malby s křesťanskými motivy jsou dílem malíře Jožky Úprky. Kostel od konce druhé světové války postupně chátral a měl být demolován. Kostel odkoupila a opravila pravoslavná církev.

Vápencové bradlo Stolová hora s nezaměnitelným tvarem vrcholové partie. Stepní vegetace je zastoupena mimo jiné tařicí skalní, koniklecem velkokvětým, hvozdníkem péřitým, kosatcem nízkým a písečným, kostřavou waliskou, ostřicí nízkou, sinokvětem měkkým a šalvějí habešskou, která neroste nikde jinde v České republice.

Zřícenina středověkého hraničního hradu z poloviny 13. století. Za třicetileté války jej dobyli Švédové a zůstaly z něj ruiny. Zbylé části stojí na dvou strmých skalách, nejvýraznější je torzo hradního paláce.

Okružní naučná stezka vycházející nad obcí Pavlov na svých 9 informačních panelech seznamuje své návštěvníky s přírodou, osídlením a hospodařením severní části Pavlova.

Největší a nejcennější pálavská rezervace zahrnující vápencová bradla Děvína a Kotelné oddělená Soutěskou. Svahy Kotelné lemují skalní stěny s věžemi Martinka, Trůn a nepravým skalním mostem zvaným Velký špunt. Skalnaté stěny Soutěsky ukrývají několik jeskyněk a prohlubní (Jütttnerovy jámy).

Původní stepní porosty roztroušeny v menších plochách mezi vinicemi. Z rostlinných druhů je vzácná mandloň nízká, katrán tatarský, třemdava bílá, kosatec nízký. Hnízdiště četných druhů zpěvného ptactva.

Nejcennější moravská lokalita slanomilné vegetace. Na nepropustném jílovitém podloží vznikly zasolené půdy, na kterých se daří mimo jiné hvězdnici slanisté, jitrocelu přímořskému, hadímu mordu malokvětému či sítině slaniskové.

Lis je typu vřetenového, typického pro moravskou vinařskou oblast, s jedním šroubem. S přispěním obce Pavlov a místních vinařů byl kompletně zrekonstruován.

Zřícenina hradu vybudovaného počátkem 13. století na místě dřevěného královského hradu. V roce 1645 jej dobyli Švédové a byl využíván jen jako hlásná strážní pevnůstka. Počátkem 19. století zpustl. Zachovala se torza obytných budov, renesanční bašty a hradební zdi.

Už v 15. století byl Pavlov největší vinařskou obcí mikulovského panství. O bohatství zdejších vinařů svědčí výstavné vinné sklepy s barokními štíty. K dalším zajímavým památkám patří selské grunty na návsi, kostel sv. Barbory nebo barokní hřbitov.

Stezka dlouhá 3 km, je na ní 7 zastávek. Seznámení s místními viničními tratěmi a historií pavlovského vinařství, nejčastěji pěstované odrůdy a pozoruhodná místa v Pavlově a okolí.

Vinotéka ve sklepech pod pavlovskou radnicí.

Mrtvé rameno Dyje s posledními lužními lesy typickými pro podpálavskou oblast. Stromové patro tvoří dub letní a vrby hlavaté. Každé jaro pokryje zem koberec bledulí jarních. Svá hnízdiště mají v rezervaci husy velké, čáp bílý, luňák hnědý, orel mořský.

Vodní dílo vybudované v 80. a 90. letech 20. století se skládá ze tří částí. Horní a Dolní část v dnešní době slouží k rekreaci, střední k ekologické stabilitě krajiny. Jako celek má zabránit každoročním záplavám.

Mikulovská vinařská oblast.

Archeologické naleziště proslulé soškou Věstonické Venuše. Vykopávky potvrdily přítomnost sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné a pozdějšího slovanského hradiště. Základy sídlišť jsou viditelné v terénu, archeologické nálezy pak prezentuje pod jednou střechou expozice v barokní budově na náměstí.

Stavba na západním kraji Hlohoveckého rybníka vystavěná v letech 1816 - 1827. Jak nám připomíná nápis na fasádě: „Zwischen Österreich und Mähren“, jedna její polovina byla postavena na rakouské a druhá na moravské straně. Tehdy procházela totiž hranice středem tehdy jednoho rybníka. Ta byla posunuta až daleko na jih za Valtice přičleněním Valticka k ČSR v roce 1920. Zámek byl vystavěn na pilotech a roštech, neboť tehdy hladina rybníka sahala až k němu.

Vinné sklepy pod vinohrady východně od obce. Mikulovská vinařská oblast.

Rodinné vinařství hospodařící na vlastních vinicích v Mikulovské vinařské podoblasti. Produkce je zaměřena výhradně na přívlastková vína z tradičních odrůd.

Délka je 16 km, obsahuje 6 zastávek seznamujících s historií Novomlýnských nádrží, zatopenou vsí Mušov, přírodními poměry nádrže a Pálavy, druhy ptáků a ryb.

Muzeum prezentuje mnohaletou historii služby na státní hranici se zvláštním důrazem na období mezi léty 1951 až 1989, kdy zde službu vykonávala pohraniční stráž, a kdy byla vynakládána snaha o absolutní neprostupnost státní hranice dovedena za využití ženijně technických zařízení, tedy takzvané železné opony, téměř k dokonalosti.

Vyhlídkový objekt, jedna z romantických staveb lednicko-valtického areálu. Má podobu kolonády zdobené sochami a reliéfy.

Lehký objekt vz. 37 typ A-160 zesílený, rekonstruovaný do původního stavu, je jedním ze sedmnácti objektů úseku 10 Březí, které armáda nechala vybudovat jako předsunuté před objekty úseku 4 Novosedly.

Pozůstatky předsunuté vojenské stanice X. římské legie postavené na tehdejší křižovatce obchodních cest. Stanice vznikla zřejmě v období markomanských válek a je unikátní památkou tohoto historického období.

Empírový Belveder sloužil Lichtenštejnům jako výletní letohrádek s výhledem do krajiny. Zároveň měl i hospodářský charakter. V jeho dvoře byli ve voliérách chováni bažanti a okrasní pávi. V současné době je zámeček v rekonstrukci.

Mokřadní louky s porosty rákosu a křovitých vrb. Hnízdiště hus, kachen, chřástalů a dalších bahenních ptáků. Ornitologická lokalita nadregionálního významu.

Jádro města vyhlášeno památkovou zónou. Dominantou města je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. stol. Prostor náměstí doplňuje ještě např. novorenesanční radnice z r. 1887 s pozoruhodnou obřadní síní zdobenou štukami, morový sloup z r. 1680 (jeho čtyři sochy směřují na světové strany), kašna s pískovcovou sochou dívky se džbánem. Na několika místech městského jádra se dochovaly zbytky městských hradeb.

Naučná stezka vedoucí z náměstí Svobody ve Valticích k vinným sklípkům ve Valticích seznamuje na 19 orientačních tabulích s historií vinařství a během procházení je možné využít možnosti degustace vína.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie nahradil v polovině 17. stol. zde stojící valtický kostel.Jedná se o jednolodní obdélníkový kostel s pravoúhlým kněžištěm. V roce 1992 byly na věž umístěny dva nové zvony. Původní zvon z kostela Nanebevzetí Panny Marie je k prohlédnutí na chodbě Valtického zámku. Zařízení kostela je z 18. stol. Na hlavním oltáři jeden z obrazů je originál od P. P. Rubense.

Národní vinařské centrum o.p.s. je organizací, jejímž hlavním cílem činnosti je propagace a podpora našich vín a vinařství. NVC zaštiťuje nejvyšší soutěž vín u nás - Salon vín České republiky a provozuje stejnojmenou degustační expozici, ve které jsou vína pyšnící se titulem Salonu vín celoročně prezentovány. Centrum vydává odbornou literaturu, pořádá školení a semináře o víně a vinohradnictví a v úzké spoluprácí s Vinařským fondem České republiky se podílí na propagaci moravských a českých vín.

Rozsáhlá a reprezentativní barokní zámecká stavba nahradila původní renesanční zámek. Je součástí lednicko-valtického areálu zapsaného do seznamu UNESCO. Za zmínku stojí zámecké průčelí s fasádou bohatě zdobenou plastikami, interiéry s výraznou štukovou výzdobou a nástropní i nástěnné malby. V rozlehlém parku je přírodní divadlo z 18. stol. a soubor romantických staveb z 19. stol.

Pozdně gotická stavba patřící ke skupině opevněných jihomoravských kostelů. R. 1848 shořela kostelní střecha a věž, r. 1860 byl opraven. R. 1912 proběhla další přestavba. Při přestavbě byla za oltářem objevena tajná chodba, která ústí u školy.

Klasicistní zámeček vybudoval architekt Kornhäusel. Patřil Lichtenštejnům a zprvu sloužil jako hájovna, později zde přebýval zahradník.

Nazýván též facka. Podle lidového podání zde kníže dal políček manželce za to, že prohrála v karetní hře během jedné noci panství Pálava. Obelisk je však památník na počest míru uzavřeného po válkách mezi Rakouskem a Francií.

Kulturní krajina přetvořená rodem Lichtenštejnů. Zámky a další romantické stavby v lesích a parcích mezi městy Valtice, Břeclav, Lednice a Mikulov.

Novogotický zámek ve světoznámém lednicko-valtickém areálu zařazeném do seznamu UNESCO. Dříve byl gotickou tvrzí, později renesančním i barokním zámkem, na jehož výstavbě a výzdobě se podílela řada významných umělců a architektů. Konečná podoba zámku vznikla pseudogotickou přestavbou v l. 1846-1858. Honosné sídlo obklopuje velkolepý park, známý skupinou romantických staveb (minaret, Janův hrad, Apollónův chrám, Tři Grácie, kaple sv. Huberta …) a důmyslnou sítí rybníků s umělými ostrovy.

Klasicistní salet z dílny Jana Karla Engela. Tvoří ho půlkruhový ochoz, v jehož ose je umístěno sousoší Tří grácií.

Akvadukt na Grottovém ostrově, který dříve sloužil jako vodopád. Stavbu doplňuje jeskyně sestavená z velkých kamenů.

654 taxonů dřevin, 240 taxonů tropických a subtropických rostlin, 400 taxonů v produkčních sklenících, 400 taxonů kaktusů.

Minaret - snad nejpodivnější ze všech podivných - tedy pro jihomoravskou krajinu netypických - staveb v lednicko-valtickém areálu. Pověst praví, že jeho stavba byla trucpodnikem knížete Aloise Liechtensteina za to, že mu obec odmítla poskytnout pozemek na výstavbu kostela. Minaret byl dokončen roku 1802 - je to 60 metrová věž, která vyrůstá z nízké budovy s arkádami a věžičkami, a jež je zakončena typickým půlměsícem. Z nejvyššího ochozu přehlédnete celý lednicko-valtický lesopark a za ním úrodné roviny jak na české tak rakouské straně. Na horizontu se objevují hradby Pavlovských vrchů či vzdálenějších Bílých Karpat.

Největší a nejhezčí místo na ukázky dravců v Evropě.

Doubrava obestírající romantický zámeček Randezvous. Na písčitém podkladu se daří dubu céru a přirozené teplomilné květeně. Odborníci z řad mykologů si cení území jako jedinečné lokality s výskytem vzácných druhů dřevokazných hub.

Empírová stavba projektována J. Hardmuthem. Objekt je tvořen třemi křídly hospodářských stavení a směrem k Lednici uzavřen arkádovou zdí. Původně byla stavba využívána k chovu bernských krav a merinových ovcí, později k chovu koní.

Dřevěná vyhlídková stavba umožňuje výhled z ptačí perspektivy na Lednické rybníky. Konstrukce nepřevyšuje okolní stromy a tak je výhled omezen pouze na Mlýnský rybník. Stavba je volně přístupná pro ty, co k ní přijdou po naučné stezce.

Podle plánů stavebního ředitele Josefa Hardmutha ho postavil architekt Josef Kornhäusel. Monument napodobující římský vítězný oblouk, sloužil Janu I. a jeho hostům při četných lovech jako místo loveckých snídaní. Reliéfní a figurální výzdobu provedl sochař Josef Klieber. Průčelí stavby doplňují 4 mohutné sloupy s korintskými hlavicemi.

Rezervace zahrnuje celkem šest vodních ploch: rybník Nesyt (největší moravský rybník), Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský rybník, které jsou spojeny v jednu soustavu, a dva odlehlejší rybníky ležící v lednickém zámeckém parku - Zámecký a Podzámecký. Rybníky založené ve středověku se řadí mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v republice. Rezervací prochází naučná stezka.

Časově nejmladší romantická stavba lednického okruhu, postavená podle plánů architekta Jiřího Wingelmüllera. Stavební práce prováděl stavitel Poppelack. Stavba sloužila k díkuvzdání za zdařilou honitbu. Je to trojboká, hrotitými oblouky otevřená stavba z pískovcových kvádrů, zaklenutá síťovou žebrovou klenbou, která nese trojbokou přílbu ukončenou křížovou kytkou s křížem.

Pseudoantický chrám na břehu Mlýnského potoka byl vystavěný jako vyhlídka na vrcholku nad Mlýnským rybníkem. Sochařská výzdoba, která sem byla přenesena ze zrušeného chrámu Múz, se tématicky váže k antickému bohu Apollonovi. Střecha zámku slouží jako rozhledna. Lze odtud shlédnout hladinu tří rybníků a všechny okolní stavby, obklopené korunami stromů.

Zámeček postavený podle návrhu Josefa Hardmutha. Patrový objekt opatřený lodžií ohraničenou šesti toskánskými sloupy. Sloužil jako hájovna.

Romantická napodobenina zříceniny hradu z r. 1807, jeden z letohrádků v lednicko-valtickém areálu. Sloužil jako myslivna a lovecký zámeček. Dnes je zde expozice myslivosti a je využíván i jako obřadní síň.

Teplé klima a vápenité pískovce podpořily vznik stepních společenstev, které jsou nedaleko Pouzdřan chráněny v národní přírodní rezervaci. Z rostlin se zde vyskytují například kavyl sličný, koniklec velkokvětý a luční, hlaváček jarní, kostřava valiská či katrán tatarský.

Hřbitov byl založený v roce 1886, v 80. letech 20. století zrušen a nahrazen parkem. Na upomínku hřbitova zde nyní stojí jednoduchý památník.

Gotický kostel s pozdně románským portálem.

U vstupu na hřbitov se nachází orientálně romantická obřadní síň z druhé poloviny 19. století s malým muzeem. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek pochází z roku 1694.

Autorem návrhu je Ludvík Kolek. V interiéru kostela jsou zakomponovány zachráněné architektonické články a umělecké předměty z původního chrámu, který stál na místě nynějšího.

Renovované sklepní prostory historického renesančního domu "U Synků".

Městské muzeum a galerie Hustopeče sídlí v renesančním domě U Synků dostavěném v roce 1579.

Synagoga z roku 1880 či 1890 využitá jako dílna.

Židovské osídlení se na v této obci datuje do období 17. století. Zvláštností židovské čtvrti je prostorová oddělenost 2 lokalit. Do dnešní doby se dochovalo 70 domů včetně školy a lázní.

Barokní kostel z 2. pol. 17. st. postavený hrabětem Fridrichem z Oppersdorfu na místě původního kostela sv. Kateřiny. V 19. st. byla přistavěna věž.

Kaple patrona všech vinařů. Na stavbu byl použit bílý vápenec, který pochází ze slovenského družebního města Senica, dřevo ze Ždírce nad Doubravou na Vysočině. Socha světce je z jednoho kusu dřeva (řezbář Jaroslav Buncko).

Rozhledna je postavená ze dřeva a má točité ocelové schodiště, je 17 m vysoká a nabízí krásný výhled na mikroregion Modré hory, Karpaty a Lednicko - valtický areál. Za hezkého počasí je možné dohlédnout až na Vídeň. Stavbu doplňuje provozní budova s prodejnou suvenýrů a vinným sklípkem.

Podle projektu Karla Weinbrennera. Historizující cihlová stavba z režného zdiva s převahou novogotických prvků stojí na volném prostranství. Nad vchodem do kostela se nachází socha Ježíše Krista v nadživotní velikosti, jejímž autorem je Josef Beyer.

Trasa je vedena od Břeclavského zámku po zelené turistické značce s nepatrnými odbočkami a končí v Lednicko-valtickém areálu u romantické zříceniny Janův hrad. Značení umožňuje absolvovat trasu oběma směry. Krajina, se kterou se seznamujeme, je většinou široká údolní niva řeky Dyje. Po povodních zde vznikala řada slepých a mrtvých ramen s jezery a mokřady. V posledních letech se sem vrátil i jeden z původních obyvatel - bobr. Na několika místech si určitě všimnete ohlodaných a padlých stromů.

Vybudován v 1. polovině 14 století. Kolem roku 1500 byl kolem kostela vybudován hradební okruh s vnitřním ochozem. Na severu je do něj vložena pozdně gotická kaple Všech svatých. Na severozápadě je vysunuta mohutná hranolová zvonice z roku 1493.

Původně hrad, který nechala v místech hradiště postavit královna Konstancie. Později ho Jan mladší ze Žerotína (1570) nechal přestavit na dvoupatrový renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Začátkem 19. st. byl pseudogoticky upraven a používán jako lovecký zámek.

Na hřbitově pocházejícího z počátku 17. století je k nalezení 300 náhrobků, novogotická obřadní síň z r. 1892 a hrobka rodiny Kuffnerů.

Autorem výtvarného návrhu je brněnský malíř Ludvík Kolek. Vnitřní zařízení kostela vzniklo pod vedením akademického sochaře Karla Stádníka. Při pohledu zvenčí je velmi působivé osazení zvonů v průhledu mezi věžemi.

V roce 1888 proběhla renovace v novorománském slohu s použitím maurských prvku v interiéru. Synagoga je halová stavba členěná ze tří stran tribunami, které jsou dostupné dvěma postranními schodišti se samostatnými vstupy. Původní vzhled templu z konce 19. století včetně interiéru se částečně dochoval, chybějící části byly rekonstruovány.

Židovské osídlení od 15. století nám dokumentuje 35 domů v židovské čtvrti a novorománská synagoga z roku 1868, která v dnešní době slouží kulturně-společenským účelům.

Místní vinaři v roce 2001 vyhlásili recesistickou vinařskou republiku, která přitahuje pozornost návštěvníků. Republika má svou vládu v čele s prezidentem, ústavu, znak, prapor i měnu.